Doprava v Tatrách

Bez kvalitního přístupu do rekreační oblasti by cestovní ruch upadal, a proto není důležitá jenom infrastruktura hotelů, sportovních zařízení a rekreačních možností, ale jednou z priorit vysoké návštěvnosti je i rozvinutá doprava, která zabezpečuje pohodlný přístup k přírodním krásám našich Vysokých Tater. Do oblasti Vysokých Tater se můžeme dostat buď pomocí silniční dopravy, ale důležitou úlohu hraje i železniční spojení a v Popradu se nachází letiště, které též provozuje mezistátní lety. Přímo v oblasti je výjimečná i lanová doprava.

1. Silniční doprava

Významné je silniční spojení mezi Popradem a Starým Smokovcem s délkou 14 km a nenahraditelná je dálnice Ružomberok - Važec. V tatranské oblasti vytváří hlavní dopravní silniční komunikaci cesta Slobody, která lemuje celé úpatí Tater a spojuje všechny tatranské osady od Podbanského až po hraniční přechod Lysú Poľanu. Tato tepna byla jako turistická cesta otevřena za účasti Marie Terezie dne 4.9.1889. Pozděj byla rozšířená na 6 metrů a zpevněná. První auto po ní projelo v roku 1900. V roce 1919 byla přejmenovaná na cestu Slobody. Koncem 60-tých let 20.století byla prodloužená o úsek Štrbské Pleso - Podbanské. Dnes bysme si bez této "tatranské silniční magistrály" neuměli existenci turistického ruchu v nejmenších velehorách světa představit.

2. Železniční doprava

Rozvoj železniční sítě velmi dopomohl k zvýšení zájmu o Tatry. Spojení se sousedním světem od roku 1871 zabezpečuje košicko -bohumínská železnice(od 1882 přípojka na Bratislavu a Vídeň), která nemá význam jen v rámci Slovenska. V 1896 vznikla ozubená železnice Tatranská Štrba -Štrbské Pleso jako jediná svého druhu ve Vysokých Tatrách. Dnes je celá tatranská železnice elektrifikovaná a její elektrické vlaky spojují osady na úseku Štrbské Pleso - Tatranská Lomnica. Koncem roka 2000 začala modernizace elektrických vlaků. Na tratích je v provozu novější typ vlaku, který by měl zabezpečit pohodlnější, bezpečnější a hlavně méně hlučnou jízdu. Nový elektrický vlak má kapacitu 200 osob. V současnosti si mohou cestující na trase Praha - Poprad vzít se sebou do vlaku i osobní automobil.

3. Letecká doprava

Ke zdokonalení dopravy výrazně přispělo letiště u Popradu (715 m), které je schopno odbavit letadla s kapacitou do 200 cestujících. Kromě pravidelného leteckého provozu poskytuje i vyhlídkové a sportovní lety. Jeho přistávací plochu využívají taktéž záchranné systémy na Slovensku a slouží i pro vzdušné operace THS.

4. Lanová doprava

Umožňuje přepravu osob do vyšších poloh během letní a zimní sezóny. Nejdůležitější lanovky jsou pozemní lanovka na Hrebienok, kabinková lanovka na Skalnaté pleso a visutá lanovka na Lomnický štít.

Pozemní lanovka na Hrebienok

Je provozována ze Starého Smokovce (1025 m) na Hrebienok(1263 m) na trati s délkou 1937 m a převýšením 238 m. Maximální stoupání dosahuje hodnotu 14,9 % a maximální přepravní kapacita je 900 lidí za hodinu. Jízda trvá 8 minut. Lanovka má velký význam nejen pro Smokovec, ale pro celý region neboť Hrebienok je jedním z nejdůležitějších startovních míst pro vysokohorské túry a během zimy dopravuje lyžaře k lyžařským svahům ležícím na Hrebienku.

Kabinková lanovka na Skalnaté pleso

Kvůli vzniku lyžařského střediska na Skalnatom plese(1764 m) bylo potřebné vytvořit spojení s Tatranskou Lomnicou(900 m). Nejprve stanice spojovala visutá lanovka, která pro nedostatečnou kapacitu byla nahrazena od 1973 čtyrmístní kabinkovou lanovkou. Od roku 1995 je v provozu už zmodernizovaná kabinková lanovka. Délka tratě je 3450 m s převýšením 864 m. Přepravní doba je 14 minut a lanovka zvládne za hodinu přepravit maximálně 900 osob.

Visutá lanovka na Lomnický štít

Je to jediná lanovka ve Vysokých Tatrách, která umožňuje přístup na tatranské vrcholy. Do roku 2001 fungovalo spojení visutou lanovkou z Tatranskej Lomnice na Lomnický štít(2632 m). V současnosti je v provozu jen visutá dráha Skalnaté Pleso(1764 m)-Lomnický štít, protože na Skalnaté pleso nás dopraví kabinková lanovka. Lanová dráha je dlouhá 1872 m a transport trvá 8 minut. Kabina je stavěná pro 29 lidí, z čeho vyplývá přepravní kapacita 75 osob za hodinu.